Smísením jednoho kubického metru sladké vody s mořskou se uvolní energie přes 2.000 kJ. Celosvětově vtékáním všech pozemských sladkých vod do moře vzniká výkon 2 TW. Pro srovnání, výkon jaderné elektrárny Temelín o něco přesahuje 2 GW, tedy tisíckrát méně. Alespoň částečně využít tuto energii umožňuje nový elektrochemický článek získávající elektřinu z rozdílu koncentrací solí ve vyčištěné odpadní vodě (0,032 M) a moři (0,6 M). Schéma fungování vidíme na obrázku:

Sladká voda protéká článkem a vyplavuje z jedné elektrody sodné ionty Na⁺, ze druhé chloridové anionty Cl^-. Elektrodový materiál se oxiduje, popř. redukuje a vnějším obvodem začne téct proud (kroky 1 a 2). Po vybití elektrod připojíme zařízení na mořskou vodu a elektrody začnou pohlcovat sodné, popř. chloridové ionty, v důsledku čehož se redukují, popř. oxidují. Obvodem teče elektrický proud opačného směru(krok 2 a 3). Po nabití elektrod připojíme článek na sladkou vodu a celý cyklus opakujeme. Jako materiál pro elektrody posloužila berlínská modř a polypyrrol. Schéma elektrodových reakcí vidíme na obrázku.